Water Boulder Games Velké Meziřící 8.8.2015

Od autora
Na AIXblog

Water boulder games!
Na lezení nad vodou ve formě závodu jsem se těšil od chvíle kdy Sally prohlásil, že tuto akci se sportovním centrem Velké Meziříčí uspořádá. Aix se stal partnerem a domluvili jsme se na zapůjčení chytů a struktur. V pátek před závodem padaly teplotní rekordy nebo se o to minimálně příroda snažila a tak víkend u vody byl jasnou volbou. Trápit se v těchto vedrech ve skalách a přijít tak o WBG jsem rozhodně nehodlal.

Akce se konala v lyžařském středisku ve Velkém Meziříčí na stěně 7,5 x 7,5 metru. Stěna stála pod sjezdovkou v nádrži vybudované za účelem zadržení vody jako zdroj pro zimní zasněžování vodními děly. Po dopolední registraci jsme se vrhli do osvěžující a nečekaně čisté vody. Závodní cesty již byly připravené a do 11:00 jsme si je mohli zkoušet. Dal jsem si šest přelezů než jsem usoudil, že betu mám dobrou a nemá cenu se dál vysilovat. Lezci průběžně přicházeli po sjezdovce a počet účinkujících se zastavil cca na padesátce.

Na první dvojici cest se losovaly náhodné páry lezců přičemž se jim měřil čas. Každý zavodící měl dva měřené pokusy. Po dvojím odlezení všech na první cestě se Viktor Pařízek a Milan Salaš spustili nad vodu a odmontovali několik chytů. Změněnou cestu si mohli závodníci jednou zkusit a pak následovaly opět dva měřené starty. Pořadí po kvalifikaci určil součet lepšího času z první a lepšího z druhé cesty. Osm holek a třicet dva kluků postoupilo do vyřazovacího pavouka. Nejlepší lezl s nejhorším atd. Sestavení pavouka provázely zmatky a vlastně nikdo nevěděl jak na to. Na třetí pokus se zdálo, že tak nějak by to mohlo být a začalo se lézt o postup. V holkách se bylo na co dívat a chvílemi se zdálo že lezou synchronizovaně, aby taky ne, cesta už byla celkem těžká a kroky jasné. Stačilo malé zaváhání aby vznikl časový rozdíl. Já jsem takto využil Nevělíkovo uklouznutí a zbavil se tak silného soupeře i přesto, že v závěru cesty mě hodně dotahoval. Lezečky, které pak vyhodil lákaly do koše vosy a zadaly k večerním úsměvným historkám. S Márou o třetí místo jsem pro změnu uklouznul já a hladina se nade mnou uzavřela stejně jako umístění na bedně. Finálové kolo nad Vildou vyhrál Štěpán Stráník a nesmazatelně se zapsal jako první vítěz do historie WBG. Super bylo, že závod provázela přátelská atmosféra a pohoda.

Celej víkend byl plný silných zážitků, jeden následoval když mi Matěj Hlaváček řekl, že jde na soutěž ve skocích do vody shora ze stěny. Můj výraz jasně dával najevo “co tam tak asi skočíš a k čemu ti to asi bude? ” Jasně, šlo o hodinky Suunto ale překvápko znělo “salto”. To že ještě Matěj řešil jestli dopadnout do vody po hlavě nebo po nohou mě vzalo vítr z plachet a pln očekávání jsem mu hlídal steak, když ho volali ke skoku. Osm metrů je fakt mela a ten šílenec než dopadl do vody po zádech otočil dvě salta. Zabil to nekompromisně z první rány a nic se mu nestalo, jen ty záda měl dočervena. Porota vyhodnotila tři skokany na prvním místě. Repete proběhlo stejně dočervena, čemuž asi nikdo nechtěl věřit, prostě dva ze dvou. Vítězným skokem ovšem byl nějakej uzel vejvrtek a salt – prostě nuda.

Další zážitky následovaly večer s Joker ciderem, dj-em, nočním nudistickým lezením, skoky, brčky a vším ostatním co se dělo. Tato akce byla nejlepší jaké jsem se za poslední léta zúčastnil a atmosférou se mi to náramně trefilo do noty.

Díky a ještě jednou díky za parádní rozptýlení v těch vedrech co panovala.

pořadatel: Sportovní centrum Velké Meziříčí
foto: Lukáš Bíba

Doporučené Články

Napište Komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.