USA Red River Gorge říjen 2015

Od autora
Na AIXblog

Red River Gorge, pískovcová oblast v Kentucky  ve státech. Budu se snažit vám sem formou jakéhosi deníku psát o našem výletu. Je dost pravděpodobné, že pro zobrazení celého postupně doplňovaného obsahu budete muset refreshovat stránku klávesami Ctrl+F5. Přepisuju to z telefonu a jsou to takový štěky bez kontextu. Fotky mi zatím nejdou nahodit tak až to půjde budou.
01 ŘÍJEN 2015, Do Paříže let pohoda a rychle. Na Ruzyni jsme potkali Ivku z Brna a Katka se v SMS zlobila ze mám novou holku už na boardu a že jsem ji ani nezamával. V Pařízi na letišti nás už trochu hledali aby jsme nastoupili, plašani, zrovna jsme tam šli. Let do Cincinety celkem ok, dost jídla jen filmy se jim kousaly. Imigračnítaky docela v pohodě, já dvakrát na otisky trochu mě vycukal blbnul mu comp. Jurda a Jurda jsme bez batohu, máme se ubytovat a bágly prej dorazej. Půjčovna aut nalezena až napodruhé a je to malá Mazda. Walmart nákupy celkem úlet hledaní krámu co znal šéf z minulé návštěvy. Jsme se ubytovali u Miguels pizza za nakejch 35 dolců na noc za pokoj, protože nemáme stan a spacoše, Air France by to měli proplatit za to, že nám nechali bágly v Paříži. Hotovost u Miguela nějak nechtěli a tak se platilo kartou kde mel Lautńák limit a ne a ne to probít až to nakonec cvakl Andrey. Hurá do postelí, časovej posun je 6 hodin a dlouhej let se podepsal na rozvíjejícím se nachlazeni.

02 ŘÍJEN 2015,
Fajn jsem se vyspal, kluci už dole snídaj, šéf kašlal v noci až mne vzbudil, Lautnič taky jede maroda snad budou ok. Venku chčije, ale asi nám to dnes ani nevadí. Lahvi poslal instrukce co by potřeboval od šéfa zařídit ohledně AIXu tak to má Andrey vlastně jako pracovní cestu když tu maká. Wifi tu jede dobře,  normalní signál žádnej aspoň nemusíme típat příchozí hovory. Jak jsme včera jeli z letiště, tak jsou tu dost zatížení na pickupy, jezdí jich tu hodně a jsou to fakt velký auta, kamiony jsou tu taky dost velký. Velký respektive tlustí jsou i amíci nějaká ta nadváha byla v suprači vidět na kazdým pátým. Tady u Miguela jsou lezci, stejná krevní skupina jako my, standardní pohoda.

03 ŘÍJEN 2015,
Ráno koukám v mobilu že bágly maj bejt doručený, že je přivezl řidič John, v pizerii o ničem nevěděli, sakra kde ty bágly jsou? Přes net jsem psal co a jak na reklamaci báglů a až napodruhé přišla odpoveď ať někam zavolám. Nemáme tu síť tak jsem volaní nechal na frajera z pizošky, během dlouhého hovoru kdy si ho asi trochu předávali, protože kroutil očima se objevil borec, že přivezl bágly, žádnýho Johna neznal a u nich nepracuje. Andrey byl na nákupu, párky pivo cukr Céčko a Jirkové hrajem šachy. Mazda co nám půjčili v půjčovně mělo bejt auto “Ford Focus a podobné” , pěkně nás vošmelili, ta mrcha je mal jak Fiesta. Zejtra má přijet Olívie a měli by jsme se vydat do skal, po dvou dnech zevlingu už se dost těšíme. Řekl bych že když tady tuněj auto, tak to musí bejt pickup s vejfukama jak hovado a zvukem několika harlejů, jasně že nazvedanej od země na pořádnejch drapákovejch pneu.

04 ŘÍJEN 2015,
Vypadli jsme z pokojíku a postavili jsme stany, Olivku čeká překvápko v podobě expedičního stanu pro jednoho, taková rakev-spacák-stan. Cesta do skal byla celkem dlouhá a dost terénní, Andrey s Mazdou předvedl slušnej výkon. Po třech cestách nás opustil a jel pro Olivku na letiště, my jsme se s Lautničem v sedmi cestách celkem vyndali až do bicákovejch křečí. viděli jsme ve skalách dvě zmije. Jirka si zkazil den, v poslední cestě si roztrhnul kalhoty. Do campu nás svezli amíci Subarem a byla to o poznání jiná cesta tím terénem. V campu jsme se hned na parkáči potkali s Šéfem a Olivkou. Stan se mu moc líbil a všichni jsme se moc nasmáli. Jo a v neděli tu neprodávaj alkohol ani v supráči, to nepochopíš.

05 ŘÍJEN 2015,
Olivka je furt naštvanej že mu včera pes na letišti vyčuchal bagetu a pak mu ji zabavili. Druhej den lezení, pro Olivku první. Včerejšek se podepsal a dnes jsem hrozil zapytlenim ňáký 9+, bidlo mě z toho naštěstí dostalo, ale AF nehrozilo. Lezlo se hodně a je to tu super, místy trochu žebříky, pravá, levá, ale zatím to nevadí. Nejčastější věta ve skalách je “where are you from?” a to i mezi amíkama. Zjistili jsme že Ríša a Mísa snad nevadí a že když cejtíš bicáky, tak si pověš stromeček do podpaždí. Jasně že tomu se moc rozumět nedá, ale byla to sranda. Byli jsme v sektoru Dark side a je to úlet, skoro petačtyřicítka, dvacet metrů lezení a to by bylo, aby nám nedošlo, natejkalo parádně a navíc tam zase byl had, ňákej coperhead. Cestou do campu jsme nakoupili pivka v liquerstoru na hranici okresu.

06 ŘÍJEN 2015,
U silnice ležela mrtvá asi 15 cm velká želva, to u nás nepotkáš. Kluci jeli na nákup a já se pral s deníkem, wifi tady u Miguela není kdoví jak silná a přes den když tu nikdo není je nejfunkčnější. Hamburger z města nebyl špatnej a pumpkinovej zmrzlino koktejl jsem po chlapcích taky dorazil, celej bych ho prej nedal, ha ha.

07 ŘÍJEN 2015,
Trochu zdrženi s odjezdem do skal. Ráno je docela vlhko jak padá rosa a jak se sráží voda vevnitř ve stanu. Lezení jsme zvolili ve stejnejch sektorech jako před restdayem. Pokusy padaly v 5.13béčkách, ale do deníku nikdo žádný neuklidil, aspoň že je nakrokováno. Prsty začínají pálit, přecijenom je to písek a žere kůži. Sektor Dark Side je zdatně po dírkách a jura hadr, umí to tu kousat zlobně, dvojky trojky a telefony, jednoprdy taky budou. Přerveš se přes crux a musíš vydržet k řetězu, ne že by tomu bylo jinde jinak ale tady prostě dochází stále. Lautna lezl v silonkách, asi se snažil získat sílu Klemsy.

08 ŘÍJEN 2015,
Dneska jsme dali novej sektor Motherlode, autem se sjíždí na parkoviště kam se nemé sjíždět hrozí-li déšť, nedostal by jsi se asi klouzavou cestou nahoru. Lautnič dneska poslal 3×5.13a z první rány takže zatracene dobre zadiktoval. Měl to bejt den lehčího lezení. Opět převislé lezení. Ve skalách se potkáváme se stejnými lezci takže zapadáváme do RedRiveru. Písek je tady pevnej a je neuveřitelný co všechno tu drzí a dá se chytat. Od zejtřka tu má bejt nějakej lezeckej festival, tak tu bude asi nášleh. Našel jsem průvodce, ležel na šutru pod skálou, ale co kdyby se pro něj někdo vrátil? Nechal jsem ho tam a říkal si že třeba takhle někdy ve skalách najdu něco co tam zapomenu já. Jo, asi to je utopie a mohl jsem mít průvodu.

09 ŘÍJEN 2015,
Zajimavá věc tady, ve skalách a okolí jsem nezahlédl jediné hovno, taky jsem neviděl amíka chcát, budu muset zjistit v čem je zakopanej pes. Jediné co se tu ví a dodržuje je, že se nemá dělat potřeba pod převisem, neprší pod něj, prostě by to nezmizelo a smrdělo. Včera hustá věc, týpek cca 18 let neotevřel otvírákem pivo, klasickej otvírák, klasickej lahváč, koukali jsme na něj čtyři a nechápali, prostě nevěděl jak na to, šéf mu ho otevřel když si nás  všimnul a zahanbeně se vracel ke stolu. Jinak tady hodne kecáme, na přetřes už přišli Tomáš Binter, Martin Spilka, Raďous,  Honza Zozulák,  Petr Kukal, Šafi.

10 ŘÍJEN 2015
Šéfko je stále nebo spíše zase nějakej marod. Včera pršelo, ale přesto jsme riskli sjezd dolu do Motherlode, Olivka s Lautnicem se pustili do největších dachů,  na 40ti metrech to hodícca 12 metrů převislosti, záklon jak hovado. Já jsem si našel 15ti metrovej grc mírného převisu a dost mě nasralo když jsem to sotva AFnul a na řadu přišlo opět bidlo. Že mi nejdou vytrvalostní cesty? budiž, ale že i bouldrové mi nepůjdou? Pocit marnosti a slzičky jsem nakonec patým pokusem přemohl a mám tak první třináctku. Lautna opět dominoval a dvěma 13béčkama si udělal velkou radost. Oliváč neztrácel čas a rval se rovnou se čtrnáctkou. Cestou z oblasti jsme se jasně že zahrabali v kopci a tak jsme museli mazdičku popostrčit k vrcholu. Vetšina cest tu ve Redu má první hák vysoko a ve stylu “safety first”  se cvaká bidlem. Jasně že co se nebojíme lezeme odspodu, ale občas bidlo také použijeme. Camp je dnes narvanej téměř k prasknutí a na pizze musí Miguel vydělat majland.

11 ŘÍJEN 2015
Dneska byl restday, prošli jsme se na skalní most co je nedaleko a koupili pohledy. Pohledy jsou hnusný, ale to se nedá nic dělat. Pijeme tady Budweissera v plechu, pokusy o nějaké jiné pivo jsme po pár žaludovejch nebo jaký to byly hnusy vzdali. Plán je přejít na víno. Jinak vaříme dohromady ve velké pánvi wok kterou jsme tu pořídili. Plynovej vařič a bomby jsou taky nakoupené zde. Andrey ještě marodí ale je mu den ode dne lépe. Amíci tu maj zajímavé domy, prostě to jsou takové kůlny a tím jak jsme tu asi v buranově tak to těm lidem stačí a jsou rádi že jsou rádi, v některejch těch věcech si moc nedovedu bydlení představit, chtěl bych se mrknou dovnitř.

12 ŘÍJEN 2015
Opět Motherlode, po rozlezení v Kuloškrabačce a ještě jedný cestě, zkouším Bohicu 5.13b, kroky ujdou, ale spojit to bude mela. Šéfa jsme nechali na marodce a tak jsme ve skalách jen Jírové. Všichni tři lezeme v největším dachu každý to svoje, mě se Bohica podaří na druhej a je to pro mne vytrvalostně přelez roku. Kluci jsou dnes bez přelezu, zato s bandaskama a vyhlídkou dvojdenního restu. Oliváč má dost prolezenou kůži a mozoly z madel jak když prej začínal s lezením, mažeme climbonem každej večer. Do campu se vracíme za tmy cca kolem půl osmé, ráno většinou vypadnem z campu v 11:00.

13 ŘÍJEN 2015
Kluci nakoupili deset litrů vína a žádný pivo. Oliváč se styděl fotit velrybu co se nevešla mezi regály. Vzali jsme sem dvě nové 80ti metrové lana, včera jsme už jedno museli řezat, oba konce jsou v prdeli. Jasně, že jsem tučnej a padám, plus furt sedím, ale šest dní intenzivního lezení mi nepřijde moc. Takže červenej Master Tendon 9.1 tady zůstane a jestli za něj Lautnič získá ňákej doláč, tak leda ode mně jako spolulezce. Uvidí se co vydrží šéfovo stejné lano vyššího průměru 9, 3. Večerní klasiky v podobě zdrbni koho můžeš vyhazují stále nová jména, ale nejvíc smrdí lezec.cz a jeho komenty.

14 ŘÍJEN 2015
Dneska jsme parkoviště do Motherlodu minuli a jeli jsme dál do sektoru Drive by. Tady je i dost cest mírně prevyslých takže dvě na rozlez a hurá do zkoušení nečeho težšího. Olivka v campu prdí do compu ty svoje výplody, tak jsme v akci tři. Šéfko zbombí 513b co v roce 2013 nedal a Lautnič to flasne! ja poté co se vmáčknu mezi francouzké holky dávám na druhej. Ještě získávám body čistěním nejtěžšího místa a už se na mě valej úsměvy, třeba mi daj holky v campu ňáké jidlo :) Šéf celej den dost odpočíval, ale i tak, nebo právě proto dal 513c čímž drží obtížnost zájezdu. Občas se tu v oblasti spustí pumpa co tu maj těžaři na ropu. Naštěstí jen na několik minut. Vono se tu tězi skoro všude jen tady to maká dvacet metrů od nás. Ty jo, prej jsem tu zhubnul říká šéf,heč!

15 ŘÍJEN 2015
Ráno je trochu s bolením hlavy, včerejší víno, kukuřicovice, meruňkovice, trešňovice, a prej čistej alkohol jsou teď v hlavách v podobě malých trpaslíčků kutících něco na malých kovadlinkách. Metanol hoří žlutým plamenem, takže oslepnout bychom neměli, tvrdil Kevin.  Amíci tu vyráběj snad vše i sladké a my to moc nečteme takže jsme koupili oslazenou šunku. Dokonce jsme dali i medové chipsy, ty ale byly lepší než šunka. Lezení opět v Motherloadu, Olivka v 5.14a padl těsně před vylezenou cestou, prostě v posledním těžkém kroku. Andrey zvolil variantu zrušit se v dachu a dost se mu to dařilo. Já jsem s Jírou znova zkusil kolmější 513b a v bouldru za lištu jsme se vzájemně vyhecovali a připravili o maximálku.  Ty jo a pak jsme lezli cestu!  Na dolez interluxus takovej šikmej technickej kout ňákejch 512b Swahili slang, pět hvězd a ty vado to teda bylo něco,  rovnováha, plazeníčko, síla, technika a i morál byly potřeba. Olivka dal flash Bohica 5.13b. Ze skal se šlo za tmy a já šel napřed prudkej kopec, aby Mazdička nemusela hrabat. Cestou mi stavěly lezecký auta a prej jestli jsem v pohodě a jestli nechci pomoc, nebo svézt, amíci jsou tu dost starostliví. Večer  vaření ve společnejch prostorách na naší wok pánvi. Pizzerie u Miguela tu má kvantum stolů a lavic, kemp je jen pro lezce a jak tu všude vařej, tak zároveň si sem choděj sedat zákazníci s pizzou co nemaj s lezením nic společnýho. Včera přišla ženská, propletla se k nám, mrkla do pánve a pochvalovala si jak vaříme, myslím že ji celkově zaujala sounáležitost lezců jak tu jsou. Když chceš pizzu tak zaškrtáš na lístku co na ni chces mít, zaplatíš a někde čekáš, obsluha tu pak všude kolem běhá a volá tvoje jméno dokud se o pizzu nepřihlásíš, vtipný bylo když hledali Batmana a chvilku na to Jokera.

16 ŘÍJEN 2015,
Dneska odjel frajeris z Columbie nebo odkud byl. Představili jsme mu Andreje, že je šéf, což mělo bejt boss. Chlapík to vzal jako chef a všem kámošům pak vyprávěl že Andrej je kuchař. Dneska jsme prali, za čtyři dolce ve čtvrťácích se tu v campu dá vyprat, za stejnej obnos jsme tu hromadu prádla prohnali i sušičkou. Přestěhovali jsme si stany na jinej flek, tak aby jsme měli slunce co nejdřív a vychází to tak, že i co nejdýl. Blíží se víkend a camp opět praská ve švech, není se čemu divit, že tu ve dne buldozerem zarovnávaj další místa pro novou část campu. Miguel, majitel toho všeho tady je hustej, když je potřeba tak tu maká včetně uklízení a jinejch humus prací.

17-18 ŘÍJEN 2015
Jirous s Lautnou drtí šachy a tím pádem nemá Jirous čas na comment posledního lezení a přenechal to na mně. Takže dnes jsme si to opět pěkně užili, tak jako každý off-day neboli rest day. Již druhé ráno se budíme do jinovatky. Ale všichni tu noční kosu zvládáme bez problémů. Navíc jsme dnes všichni naházeli tokeny za jeden buck a smyli jsme bordel z Motherlodu. Já jsem se dokonce oholil! Již podruhé v US. Oliváč se z nás holí nejčastěji a Jirous s Latnou (občas) použíjí strojek, aby byli drsní hoši. Bez ohledu na strniště jsme všichni po každém lezení vyndaní. Včera jsme byli opět v kopcích Lodu. Já s Olivkou se rozlézáme na kvacích WarmUp Wall, Lautňák si našel neomádžované skoro kolmé 12a které Jirousek raději vynechal. Ale jsme v Matherlodu a jde hlavně o bicáky, i když Jirous s Lautnou se těm kopcům furt jakoby snaží vyhýbat… vlastně hlavně Jirous! Proto mají hodně rozjetou skoro kolmou 5.13b „Katy Brown, take that“. Čistá natahovací cesta, kde se já ztrapňovat nebudu. Bohužel jim zatím odolala, i když u pokusů řvali tak, že i AO by mohl mít radost.
Já s Oliváčem jsme v kopcích a jeho cíl je jasný a třese se… Omaha Beach, 5.14a! Hned jde na věc a já mu věřím. Bohužel padá dřív než by si kdo myslel… ložená cesta odolala. Já chci zandat prodlouženou Bohiku. K řetězu dolezu OK a i následující lištováni je dobré, ale bruto-kruto nátah najsem schopný udělat… zas nic. Nacvičím náhradní program, ale na ten síly budou až ve vzdálené budoucnosti.
Jirous s Lautnou zaútočí na 13c po lištách. Jirous to dobývá a řve něco o trapném kampusu po malých lištách. Oba si v tom pěkně zabojují a Oliváč odvrací úder Omaze! Tentokrát se nezadržitelně bije vpřed a prolamuje klíčové místo! Já po zkušenosti z minula žiju v tom, že ti má v kapse! Ale ten magor nepochopitelně spadne z již podle něj „lehkého“ dolezu. Naštěstí jsem si nevsadil… holt těžká cesta umí vystrčit rohy i když už vypadá být na kolenou. Nejzábavnější část Oliváčova lezení je dostat se zpět k jištění. Trvalo mu to dobrou ½ hodinu a myslím že více sil než samotná cesta. Buď musím já přibrat nebo Jíra zhubnout  Ale příště už to Jíra určitě nepustí. Ani Jírové „Kety“ a já nataženou „Bohiku“ a hafo dalších přece… Všichni si věříme!
Takže tak si tady lezeme a odpočíváme, abychom zas mohli lézt.
A vo-to-de.

19 ŘÍJEN 2015,
Po víkendu kdy bylo všude hodně lezců bylo v Drive by nečekaně plno. Byli zde i Pavel s Eliškou co přiletěli před několika dny. Lezení byla celkem slabota, škoda Jirkovo pádu v Kaleidoscopu, byl zatím nejdál v kuse.Šéf krotil 5.13d který je spíš za 14a a Olivka shořel v mega dachu 5.14a v bouldru. Já nepřestal hořet od začátku takže beze změny bída, Bída promine, ale prej je teď turistická třída. Prostě jediný co se dnes vylezlo byly rozlezovky. Večer přisly na řadu karty, který tady hrajeme s Frýdlanťákama, a ti tu mimo jiné rozvěšujou drony po stromech :)

20 ŘÍJEN 2015,
Dneska trochu změna, jeli jsme po pár dnech zase do Golden coast což jsem přivítal poněvadž nedaleko v Dark sidu mi stále visej čtyři háky v rozlezený cestě a navíc jsem tam cejtil šanci na 5.13b. Andrey a Oliváč měli lezeckej restday, kterej přetavili v normálni lezeckej den. Ja po pár pokusech zbombil tu svoji cestu a Šéfko dal jinou 5.13b. Olivka jedno 13b netrefil a nalezl do 12d s radostí, že i takhle to byl boj. Lautnič se po několika pokusech v Golden boy parádně unavil a už hrozí že nad ním zlomí hůl. Olivka mi oznámil, že moje péro má svátek!??  – Vendelín ha ha. Večer trávíme ve společnosti Matrase a jeho bráchy Miloše u večere. Jasně, že legrácky pokračujou, Vendelín má svátek takže mu výřečnej Míla začne shánět kámošku. Vendelín je v klidu, já jak na trní, nebohá američanka se snaží zjistit jak se věci mají a co se po ní chce. Nakonec a jak jinak jsem to zazdil těhotnou přítelkyní a američanku tím zahnal.  Utekla i od přihlašivších se singlířů. U whisky jsme se nasmáli až až, například od nadváhy a lezení prodřenýmu třičku na břiše.

21 ŘÍJEN 2015
Oliváč taky píše o našem výjezdu do RRG, už má dva články, jeden zde a druhý tady. Většina amickejch lezců tady snídá vajíčka nebo placky z nich, dost tu s tím ráno smrděj. Vaří se pod střechou, ale přitom venku ve společných prostorách. Hledáni pošty byla celodenní záležitost. Po několika hodinách jsme našli post offis v univerzitním campusu někde ve sklepě, ale byl už zavřenej. Prošli jsme zpět kolem poslucháren kde psali písemku a vydali se na další pobočku. Den na hovno, prostě pruda ježdění, hledání proloženo hamburgrem. Pak zas ještě nakupování a to je taky vždy na dýl.

22 ŘÍJEN 2015
Už nám chutná Doktor Peper, taková třešňová cola, vlastně už bez něj skoro nemůžeme bejt. Dnes rozlez na Solar kolektoru a pak Dark side, šéf s JiříKem dávaj sektor Golden coast.  Dark side je po dírkách a to mi vyhovuje, je tu cca  pětadvacet cest kolem 20ti metrů.  Třikrát jsem zkusil jedno 513b po kousavejch dírách a budu se muset vrátit, padá se pod řetězem, ale nejedná se o Pájkův syndrom kdy už nemáš sílu cvaknout, je to tam prostě nejtěžší. Celej zájezt trápíme Oliváče jako ve škole, nejtlustčí je prostě nejšikanovanější, takže, vepř, kopejtko, tučňák a podobně je na denním pořadu. Hustý je, že je silnej jako bejk a nic nevzdává a vlastně leze nejtěžší věci. Bidlovaní a hákování se nebojím a do težších cest se moc nepouštím protože lišta číhá všude.  „Už jsi tu cestu prolízal?“  „Jóóó už jsem to tu volízal celý.“ Jo a Oliváč jí olivy, to je síla.

23 ŘÍJEN 2015
Dneska jdeme lézt jen s Andrejem, Jirkové si dávaj rest možná prej trojdenni. Hodně tady v RRG visejí v težších a prevyslých cestách erár presa, většinou se skládaj z mailony, ocelového lanka a ocelové karáble, je to vlastně stejné jako prodáváme na Holdsmarketu. Jak jsem si nechal presa v cestě v sektoru Dark side, tak ta první byla po těch dnech solidně projetá do ostré hrany, doma ji zakulatím pilníkem. Šéf když tu kouká na některé lezce a lezkyně, tak navrhuje před vstupem do skal hrazdu a kdo neudelá deset shybů zůstane mimo. Komentuje to taky “baba si měla koupit vstupenku do lanoveho parku”. Amíci tu prostě vlezou do čehokoliv a kdykoliv aniž by řešili jak je to těžký a jestli maj aspoň reálnou šanci dostat se k řetězu. Hodí se mít jumar s držadlem pro jističe případně i prusík pro lezce, pády ve velkých převisech často znamenají několikaminutové dostáváni se zpět k háku. Dorazil Alex a Felix OnSightujou s velkým přehledem cesty co my sotva krokujeme. Dal jsem Big Burleye ze včera a šéf to flashnul, kousavé dvojky mu sedly a dost se tím prošel. Pak šel pokusovat Black gold a bohužel spadnul na konci. Zkusil jsem si to a naštěstí jsem nejtěžší místo aspoň vyhákoval, byla tam zase lišta, tentokrát fakt malá.

24 ŘÍJEN 2015
Včera trochu popíjení neboť dnes odjížděli Frýdlantáci. Z nějaký američanky se tu postupně podařilo vytáhnout dvě flašky Danielse což mělo za následek, že JiriK je dnes odpočívající ležmo a s ním se ve stanu mačká opice, které se ne a ne zbavit. Celej den nejela wifina, Oliváč začíná bejt nervózní, protože je datově závislej.

www.wickstromphoto.com/

25 ŘÍJEN 2015
Dneska jsme měli mít všichni restday, JiriK ale nějak překvaltoval, že poleze. Oliváč měl jít s ním, avšak mu vrcholil data absťák a došlo mu, že vlastně nepůjde. Tak jsem jistil celej den já a nakonec ten restday docela utekl. Oliváč trochu řeši spaní, v jeho stanu je bazének. Již po několikáté si připomínáme Mílovi hlášky ohledně Vendelína, třeba: “nesmíš ji vyplašit jak srnku u krmelce”

www.wickstromphoto.com/

26 ŘÍJEN 2015
Opět do skal všichni, jen JiriK dnes nelezl. Holanďani večer ve skalách říkali “like soup in holds” takže jim klouzala polívka v chytech. Prostě by to sem chtělo pár českejch radikálů, mágo tu zakázat a bylo by po polívce, že jo? Ale oni pochopěj že mágo škodí, hned jak jim to začne klouzat jak po hamburgrech. Nechtěl bych vidět co by bylo v chytech kdyby se tu nemágovalo, stačí že v miskách je nadrolená guma z lezeček  a to hodně. Dneska jsem nasázel zase pár pokusů do Take that Katie Brown 513b. Tahle holka prej hodně onsightovala, taky se jí prej moc nevěřilo atd. Každopádne ta holka byla mala a v tehle ceste je natah jak hovado do listy a to je vyzva! Listu chytim ale trojkrok z ni je tvrdej,  Katty by do te listy dosahnout nemela, sefa mozna na pokus jeste ukecame :) Kazdopadně jak tu začalo předevčírem pršet tak je docela vlhko a to by se u nás na písku nemělo vůbec lézt. Tady se ale leze furt, jen to prostě tolik nedrzí a tak ani výkony nejsou nejslavnější. Mně se zadařilo a za povzbuzování a po asi desetiminutovým restu v polici jsem flashnul 5.13b. JiříK mi radil dva kroky madla vyklepej, dva kroky madla vyklepej a ve mně se probudil vytrvalec na jednu cestu.

27 ŘÍJEN 2015
V noci dost chcalo, JiříKa bolej záda což je mrzuté, prej asi od žeber. Dnes má pršet a zejtra víc. Šéf zadiktoval a dal 5.13c na flash!  Na to jaký bylo humido to prošel z pohledu jističe dost na pohodu. Podmínka tedy nepanovala ideální , byla i mlha, ale něco málo jsme polezli všichni tři. Skoro celej den pršelo ale převisy Motherlodu jsou mohutné a po skále to dolu téct ještě nezačalo. Mazdička se drží a kopec z oblasti vyjíždí v pohodě,  ještě že je z půjčovny.

28 ŘÍJEN 2015
JiříK jel lézt s Eliškou a Pájou a my tři jeli na nákupy do Winchestru. Pistole a flinty mají i v jakoby Hornbachu i když tady to je Rural king. Taky kuřátka a housátka se tu daj za dva a půl doláče pořídit. Měli tu super jeansy nějaký 58 nebo 64, vešel jsem oběma nohama do jedné nohavice.

29 ŘÍJEN 2015
Dneska foukalo, polojasno, celkem chlad, podmínka jak sviň. Prostě paráda ! Taky přelezy na sebe nenechaly dlouho čekat. Olivka zúročil investované pokusy do Omaha beach 5.14a a tentokrát ji chytil za koule a nepustil. Andrey zbombil Whiteman’s Overbite 5.13c a Last of the bohicans 5.13d, to dal i Oliváč a já s JiříKem dal Cut throat 5.13b, pěknou cestu po lištách. Prostě přelezovej den zakončenej brutál náloží těstovin k večeři.

30 ŘÍJEN 2015
S JiříKem jdu do sektoru Chocolate factory a šéf s Oliváčem jdou ještě sklízet do Motherlodu. Andrey zandal 5.13d a Olivka si pochroumal koleno poté co konečně vyčekal frontu na cestu. Lezl k prvnímu co nejvíc na jistotu a hodně zabral do paty naplocho. My jsme si zabouldrovali v konci jedné 5.13b a přelezli jedno 5.13a. Golden ticket je jedna z nejtěžších cest oblasti a kdyby byl JiříK trochu čerstvější tak to dal, ale třetí den lezení v kuse byl už na tuhle cestu moc a tak to zapíchl pod slaňákem. Celej den mě trápila včerejší večeře, nekontrolovaně se drala ven, hrůza! Cestou ze skal potkáváme kanaďany s píchlou gumou, dolu mu ta vyfouklá šla snadno, ale s nafouknutou zpět mu musel pomoci team vnuka Pavla Pavla jak mu Olivka vysvětlil svůj původ.

31 ŘÍJEN 2015
Vzhůru do budoucnosti! Zbalili jsme věci, rozdali jídlo, pánve a vařič v kempu a naskládali se do auta. Nakonec to nebylo tak hrozný a cesta utíkala rychle. V půjčovně jsme okoukli stav a najeli jsme 1779 mil. Na letišti pohoda, a v letadle taky. Oliváč měl vedle sebe volno tak i koleno si natáhnul. Po asi osmihodinovém letu do Paříže šéf hlásil “Hlavně potřebuju najít tu místnost kde se zhulím jak fabrika.” No a ted zase sedím doma a výletu je konec.
Bylo to super.

Jirous

Doporučené Články
Showing 9 comments
  • Jeník Pleticha
    Odpovědět

    Zdravím z rodné hroudy! Předem díky Jirousovi za reporty a doufám že bude nadále pokračovat jsou opravdu dobré a Jiřík K. bude fotit. Koukám že jste se pustili do lezecké sklizně moc vám držím palce vám všem a věřím že sklizen teprve začala.Andrej at se brzo vyléčí z choroby a pustí se do toho. Měj te se na pohodu a síla s vámi

  • Éta
    Odpovědět

    Tak píšu, né? Kocůrik :-)

  • Majkl
    Odpovědět

    Paráda!!! Pěkný reporty, jen dávej dál. Chci taky na přetřes alspoň chvíli tam budu s váma:). Mejte se!! cao

  • Peki
    Odpovědět

    Moc pěkný Jirous. Super čtení. Závidím a držím palce.

  • Máca
    Odpovědět

    Moc pěkně se na vás pánové kouká. Jen tak ležet pod skálou a koukat na ten lezecký koncert a na hru svalů…….Tak přeji mnoho zdraví, chuti, morálu, energie, radosti, síly a vytrvalosti. Krásné to skalky tam máte :-) Pac a pusu bez rámusu ;-)

  • mama Mirka
    Odpovědět

    Ahoj, vy lenoši, Jirousi, kde jsou další zprávy? už skoro týden jsi nic nenapsal! Tak se držte!
    mama Mirka

  • Jeník Pleticha
    Odpovědět

    Sakra dejte taky Andrejovi najíst,když tam hubne ale výborně psaný zprávy a fotky jen tak dál ….

  • Dave
    Odpovědět

    Dík za podzimní spestření, příjemně se to sleduje, bolej mě ruce, jen to vidím, ať se daří, uvidíme se na slanění.

  • Éta
    Odpovědět

    Pěkný fotace!

Napište Komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.