Adršpašský hattrick – Andrej 5.10.2014

Od autora
Na AIXblog

Článek od Andreje o jednom podařeném lezeckém dni v Adršpašských skalách.

Vysvětlení podle Wikipedie: Jako hattrick (z anglického hat trick, doslova „trik s kloboukem“) se v mnoha sportech označuje výkon, kterého hráč dosáhne obecně třemi úspěchy v jednom zápase. Například ve fotbale či ledním hokeji je hattrickem vstřelení tří gólů v jednom zápase jedním hráčem.

Záměr dát v jeden den tři X, které jsem ještě nevylezl, mám tak 5 let. Nikdy jsem se speciálně nezaměřil na to, že bych si nacvičil 3 desítky v oblasti a pak je najednou zamáznu. Ale možná to tak zkusím někdy udělat… Nevím, komu se již povedl, pouze vím, že Jirous ho má z roku 2011 taky z Ádru. (Jo, a hasič Doktor se mi divil, co na tom vidím, že on dá 3 desítky ne za den, ale v klidu za hodinu!.. když je dobrá hospoda.) Můj první hattrick nebyl nijak plánovaný, prostě se stal.
Minulý víkend jsme s Márou „Titanheadem“ Pavlaťákem rozpracovali Zkrat. Mára ho už někdy pokoušel, ale měl z něj trochu respekt. Mně o něm párkrát něco řekl Tomajda, ať do toho jdu, že to je super cesta. Bylo to sice docela zavlhlý, ale dalo se. Zkrat vede v mírně převislé stěně a nezatíká, takže pouze výlez byl vysloveně humus. Hned v sobotu jsme cestu kompletně naworkovali do stavu připravenosti na přelez. Dal jsem v neděli jeden ostrý, ale síla již nebyla. Klíčový crux Zkratu je u 3. Q a nedařilo se mi před ním moc dobře sklepat, i když postupně se to zlepšovalo. Samotný boulder má 5 kroků, mně nešel hlavně poslední – dlouhý krok z obliny do již dobré dírko-lišty. Taky mi dělala dost velký problém spára na sokola od 2. -3. Q. Nikdy jsem v tom sice nespadl, ale pokaždé jsem měl pocit, že to lezu nějak blbě. Je to náročné na preciznost, každá chyba mě stála dost sil, které jsou potřeba do cruxu. Proto jsem se sokolu obzvlášť pověnoval.
Tento víkend jsem měl čas na skály jen v neděli (moje dcerky měly v sobotu společnou narozeninovou party v BB… prostě mazec :). Opět jsem se sešel s Márou a jeho rodinkou pod Zkratem. Podmínka po týdnu bez vytrvalého deště byla mnohem lepší. Nebudu tvrdit, že ideální, ale lepší. Mára to rozjel. „Krakonošovo“ na rozlez a jdeme na to! Jeden nervózní a marný pokus on – jeden ve stejném duchu taky já. Pak to tam hrubě nasypal. V bouldru u 3. Q se ani nezachvěl a zbytek již nepustil. Mára to na písku fakt umí! Naštěstí mi to „opičení“ se po něm vydrželo a šoupnul jsem to tam i já. Přesně 6 let a den jsme po Majzlíkovi dali „Zkratu“ 2. +3. přelez. Shodli jsme se, že to je poctivé Xc.
Tehdy jsem začal trochu laborovat s myšlenkou na hattrick.

Přesunuli jsme se za roh do Himalájí, na hrubé zrno. V tomto sektoru jsem byl zatím pouze jednou a je tady blízko sebe pár X-ek z dílny Tomajdy a spol. Mára mi doporučil Delírium Tremens Xb a že i Avatar je dobrý a spíš o něco více sjízdný. Avatara právě workoval Véča. Upřednostnil jsem Delírium. Avatara si ještě nechám uležet pro pokus na OS (nebo spíše flash – něco mi už o něm Véča pověděl..).
Ale na řadě byl Mára. Docela rychle zkrokoval Šifru na vedlejší věži – klíčová rozpažka je total morpho! I Mára se svojí výškou držel hranu jen tak-tak na krajíčku, spíše ji nedržel! Co vím, Šifru dal zatím pouze Tomajda, nahodil ji za Xb (s bouldrem „jako z Hampi“ za 7C!). Je to prostě démon!
V Delíriu jsem dal klíčový boulder ke 2. Q v podstatě na OS. Od kruhu se mi však nepovedlo zvednout a bezradně jsem se do něj hned svalil. Pak jsem to prokroutil nahoru a trochu ještě vyladil oblou hranu nad 3. Q. Delírium jsem hned druhým pokusem odškrtnul. Dvě nové X-ka za den jsem už měl vícekrát… ale tři…začínal jsem být nervóznější…

Ze Zkratu cítím záda a krk, z mačkání hrany v „Deliriu“ jsem si namohl bicáky. Kůže napodiv ještě byla. Avatara bych rád udolal na OS, ale na to teď už asi nemám fondy. Takže cesta ve stěně hned vedle – Tě péro doktore!
Už jsem ji asi před 4-5 lety jednou zkusil. Na řadě byl Mára. Je sice z Šifry rozbitý a tejpuje krvavé prsty, ale že to po letech prubne. V cruxu u 1. Q si zkrvavil další prst a raději se na to po chvilce vy.. .. už to stejně před pár lety vylezl a opakování nemusí být vždy jen matka moudrosti.

Teplota vzduchu se společně s vlhkostí zvedla, slunce naproti tomu docela kleslo. V TěPéru je minimum maglajzu a chyty působí zavlhle. Spodní crux nad 1. Q prapodivně vykřížím a nějakým záhadným způsobem neupadnu. Véča me jistí, Mára mě povzbuzuje a tvrdí, že teď už to prý bude dobrý, že to dám. Začala bitka! Nechtěl jsem to pustit ani za nic, naštěstí tam jsou mezi 2. -3.Q dost dobré nohy, stačí je jen najít a do chytů se správně nakulit. Cestu moc „nečtu“ a chyty beru tak, jak mi přijdou pod ruce. Občas možná úplně obráceně než by bylo vhodné, ale to nemám čas řešit. Na to že je docela chladno, tak ze mě lije pot jak… jak v létě na umělé stěně. Nad 3. Q jsem zařadil malou dramatickou vsuvku. Takzvané „vypuštění draka“ – kašlat na všechno a skočit. Nadalo se jinak, visel jsem v madlech nějaký ten metr nad hákem a byl napuchlý na upadnutí a ten nátah do posledního madla ne a ne dotáhnout. Následoval ani ne tak skok, jako spíš, že jsem se nahoru hodil… a dohodil jsem se jen na okraj madla! Naštěstí jsem to udržel – asi mi ty visy na „transgrešnu“ k něčemu byly! Prostě si to lezení umím udělat hezké a pobavit diváky, snad kromě jističe (sorry Véčo :) Sice je TěPéro „jakože“ levná X, ale subjektivně byl tenhle „re-flash“ pro mě to nejtěžší, co jsem toho dne vylezl.
Takže hattrick je doma, a navíc postupka. A co je doma, to se počítá!

Andrey

Doporučené Články
Showing 2 comments
  • Adam
    Odpovědět

    Super výkon a hezký příběh! Ty cesty v Ádru jsou super… smekám.

  • Franta Rys
    Odpovědět

    paráda,a já jak snažím ,tak snažímm tak se tý X nemůžu pořád ……..(ane na invalidu pořád dobrý)

Napište Komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.